Po odjezdu posledního jezdce domů z nedělního závodu se na strahovský kopec vrátil klid a mír. Sedl jsem si osamocen do židličky před své napěchované auto sk8ovým harampádím, vzal jsem si do ruky svačinu, kterou mi připravila Markétka, a pustil se do jídla, na které jsem v průběhu dne neměl čas. Očekával jsem, že budu smutnej z toho, že jsem neudržel vedení v Českém poháru 2014, ale k mému vlastnímu překvapení tomu tak vůbec nebylo. Po nedělním postupu v H2H z pátého až na třetí místo byla v mé hlavě zapomenuta z mé strany matná sobota, kdy jsem cítil, že po pádu v Prachaticích nemám sílu mezi kuželkami zrychlit… S mým výkonem pak byl v přímém kontrastu výkon Josefa, kterému to jelo parádně, a tak pohár pro celkového vítěze je bezesporu ve správných rukou. Pokračování textu Posezónní strahovské rozjímání
