Posezónní strahovské rozjímání

Po odjezdu posledního jezdce domů z nedělního závodu se na strahovský kopec vrátil klid a mír.  Sedl jsem si osamocen do židličky před své napěchované auto sk8ovým harampádím, vzal jsem si do ruky svačinu, kterou mi připravila Markétka, a pustil se do jídla, na které jsem v průběhu dne neměl čas. Očekával jsem, že budu smutnej z toho, že jsem neudržel vedení v Českém poháru 2014, ale k mému vlastnímu překvapení tomu tak vůbec nebylo. Po nedělním postupu v H2H z pátého až na třetí místo byla v mé hlavě zapomenuta z mé strany matná sobota, kdy jsem cítil, že po pádu v Prachaticích nemám sílu mezi kuželkami zrychlit… S mým výkonem pak byl v přímém kontrastu výkon Josefa, kterému to jelo parádně, a tak pohár pro celkového vítěze je bezesporu ve správných rukou.

Sedíce ve své židličce, jsem přemýšlel nad pražským závodem… Byl jsem velmi mile překvapen, kolik přijelo jezdců na poslední závody v roce… Celých 45… Rád bych věřil, že takto hojná účast byla způsobena nejen tím, že se jednalo o poslední závod českého poháru, ale i samotným konceptem závodu, kdy v sobotu každý jezdec odjel šest měřených jízd (tři v lehkém obřím slalomu a tři v těžším kvalifikačním těsném slalomu) a nejlepších deset jezdců napříč kategoriemi mělo možnost se svézt navíc dvakrát v PRO těsném slalomu a neděle pak tradičně patřila hybridnímu slalomu a H2H soubojům, které pro postoupivší z kvalifikace mají nesporně velký náboj.

Stejně jako loni, i letos jsem uvažoval o 16ti členném finále, nebo ještě lépe o finále A prvních osmi jezdců a finále B jezdců z kvalifikace na devátém až šestnáctém místě. Bohužel v říjnovém závodě, kdy už se dříve stmívá, navíc posledním v sezóně, kdy je zapotřebí ještě spočítat výsledky celého českého poháru, to je z časových důvodů nestihatelné…

Jsem si vědom toho, že ne vše šlo tak, jak mělo. V sobotu jsme začali jezdit o hodinu později, protože jsme měli problém rozchodit displeje (nefungovalo wi-fi spojení a museli jsme přeinstalovat ovladače), časomíru (chyběl nám zdroj, který nejspíš někdo omylem zanechal v Havlíčkově Brodě) a nakonec i monitor pro jezdce (tady si zase nerozuměl notebook s monitorem a odmítal jej nalézt). Hodinové zpoždění se pak promítlo i do mého pozdního příchodu na večerní párty na Ladronku…

V neděli se objevil problém s výsledkovými tabulkami pro H2H souboje v kategorii do 14 let zrovna v době, kdy jsem si dovolil odskočit na oběd, takže tento závod musel být přerušen až to chvíle, než se mi povedlo tabulky opravit… Pak nám zase chyběli stavěči kuželek, které jsem mezitím poslal, aby se také najedli…

Pozitivní na těch všech trampotách ale bylo, že ať jsem se obrátil na kohokoli, vždy se ten dotyčný snažil nám nějak pomoci. Dalibor v sobotu přivezl a zapůjčil trafo pro napájení časomíry z Ladronky, Martina Thiele, Machovi, Podlahovi, Robin, Michal a další zareagovali na mou prosbu o pomoc při stavění kuželek do doby, než se vrátí oficiální stavěči, Vojta řádil s fukarem a udržoval tak trať bezpečnou (a navíc mi neodmítl udělat pro nás důležité foto) a Bruno se ujmul moderování akce ve chvíli, kdy nedorazil Radim kvůli problémům s autem, a který měl celý závod původně moderovat.

Z mého pohledu jediné, co opravdu fungovalo bez chyby, byl Ondra Sudek a jeho rozjezdové rampy a jídelna Strahov…

Přes popsané problémy jsem seděl v té židličce před svým autem a měl jsem z celého víkendu dobrý pocit. V mé mysli převládlo pozitivní před negativním a bylo mi dobře… Možná tomu dopomohlo i dojemné předání ceny panu Syrovému za zásluhy při rozvoji slalomu na skateboardu…

Z rozjímání nad víkendem mě pak „vyrušili“ longboarďáci, kteří si přišli na Strahov zaslideovat, a kterým jsem pak půjčil své slalomáky (aby se svezli na pořádném prkně) na dobu, kdy jsem všechen bordel z auta musel vyndat a opět do auta všechny věci znovu poskládat tak, abych byl schopen vůbec ze Strahova odjet.

Doma jsem pak zjišťoval, jestli jsem náhodou nepoškodil Renatu Škrabalů v celkovém pořadí ČP svým chybným přidělení bodů, ale naštěstí se tak nestalo. Renata má ve finále stejný počet bodů jako Anna Tehza (jak v součtu 70% nejlepších výsledků, tak v součtu 100% všech výsledků), ale Anna má na svém kontě více vítězných slalomů, což jí řadí v celkovém pořadí před Renatu.

Ještě jednou posílám gratulace do Plzně Mie, Chozému do Hradce, Petrovi Matoušovi a Petrovi Martinů do Poličky a Terezce do Prachatic za vítězství ve své kategorii a začínám připravovat program valné hromady, která se uskuteční v Plzni 17.1. 2015 a bude spojena s halovým závodem. Děkuji všem, co přijeli na Strahov závodit, i těm, co nám jakkoli pomohli akci organizovat. Výsledky z Prahy jsou doplněny do celkového pořadí ČP 2014, tak se všichni ještě jednou může pokochat svým pořadím, pro příští sezónu si najít svého „Bruna“ a možná si zahrát i na „Kdyby“… „Kdybych já v těch Prachaticích neshodil tu poslední kuželku před cílem, mohl jsem slalom vyhrát a vyhrát tak i celý Český pohár 2014… :-)“ …Ale pamatujte si, v konečném účtování se na kdyby nehraje… Jediná cesta pořadím výše vede přes zlepšení stylu jízdy a psychické odolnosti…

Petr Janoušek
Předseda ČASS