The Slalom Race 2014 – Miláno

Kdysi Robert Thiele řekl, že závody mohou pokazit tři věci: 1. Špatné počasí, 2. Vadná časomíra a 3. Přítomnost Hadestrandů…. Jak to tedy bylo v Miláně…

Normálně bych o pátku nepsal… Nebyl to závodní den, letadlo mělo dvě hodiny zpoždění, půjčení auta proběhlo v pohodě, stejně jako ubytování v hostelu… Prostě normální den… Přesto se stalo něco, co mělo ovlivnit celý víkend…

Při páteční večerní procházce Milánem nás zastavil černočerný prodejce talismanových ozdobných provázků na ruku… široce se smál, mluvil o tom, že je ze Senegalu a odkud že jsme my a jestli je naše mužstvo na MS ve fotbalu v Brazílii… Byl hrozně neodbytný, ale přátelský a hned mi uvázal jeden provázek na ruku s tím, že v tom provázku je ukryta moc, která mě bude chránit a pak ještě přidal jeden, který teď prý chrání mojí rodinu… Obdobně dopadl Pavel… Pak sice požadoval nějaké peníze za poskytnutou magickou ochranu, ale když viděl, že jsme ještě větší chudáci, než je on sám, tak jsme se s úsměvem rozloučili…

… a pak už se zase nedělo nic, co by mohlo mít vliv na samotné závody… jen jsme si na hlavní třídě sedli k večeři, pak si k nám přisedla náhodně procházející Natalya Dudina s kamarádkou a my měli možnost za pomoci ruštiny a angličtiny probrat politickou situaci Ruska, Ukrajiny a její dopad na Evropu…

Sobotní ráno bylo letně teplé… V parku Ravizza Italové nachystali Tight slalom s distancí 1,8 metru… Kdyby nebyl do pravotočivé zatáčky (kopírujíc cestu), tak by to byl klasický Straight… Trasa se zelenými kužely byla vnější (a dle mého názoru pomalejší), oranžová vnitřní… a rychlejší. Já jel kvalifikaci proti Janisovi Kuzmicovi, Pavel proti Olegu Glushkovi. Startovalo se sice na čtvrté pípnutí, ale kvalifikace se jela na čistý čas bez započtení reakční doby.

První jízdu mi připadla pomalejší trať… Na startu jsem, jak je mým dobrým zvykem, zaspal a vydal se stíhat Janise, který byl daleko přede mnou… Byla to nepovedená jízda a rozdíl mezi mnou a Janisem byl odpovídající 1,1s… Pavel shodil 10 kuželek, což jej odsoudilo na 10 místo, já byl šestý za Mikou, Janisem, Stasem, Vikingem, mladým Dupondem a před Mišákem (Dupondem), Baumannem a Olegem Glushkem…

Nastala výměna tratí a já se postavil do rychlejší stopy… Start byl jak přes kopírák… Já dlouhej spánek, Janis start zajíce… Z jízdy jsem měl celkem dobrý pocit, ale nic výjimečného to dle mého názoru nebylo… Janis byl v cíli o čtyři kuželky dříve… no a pak jsme došli ke stolečku rozhodčích a tam stálo, že Janis zajel čas 11,706 čistě a já 11,406 + tři kuželky… V součtu tedy také čas 11,706s. O 0,06s byl Mika, o 0,2s Viking… Stas ztrácel 0,4s… Koukli jsme se na sebe s Janisem… „To není možný…“, říkám já… „Tys byl o hodně vpředu… Tady něco nehraje“… a tak jdem spolu reklamovat, že je něco špatně… Italové nejspíš nikdy neviděli někoho, kdo by se tak hádal, že jeho skvělej čas je neplatnej … Vše zkontrolovali, vyjeli znovu časy z paměti časomíry a vydali jasné stanovisko: “Vše je O.K,, časomíra funguje, časy jsou platné…“ …snažil jsem se ještě oponovat, že to není fair play, a že je určitě nějaký problém v časomíře… ale pak se do toho vložil Mika, který s úsměvem řekl: „ Je to v pohodě, Janis je první, tomu to nevadí, ty druhej a nám to taky nevadí…“ …Řekl jsem Janisovi, že vím, čím to je, že jsem jel tak rychle… Ukázal jsem mu africké náramky a povyprávěl story s prodejcem… Janis nevěděl, jestli si z něj dělám srandu, nebo ne, ale když jsem se začal smát, tak pochopil… … až vzápětí se ukázalo, že tenhle výsledek nahrává i Mikovi a Vikingovi, protože proti Mikovi se v H2H postavil Baumann a proti Vikingovi Stas… a oba si věřili, že přes tyto jezdce postoupí… Navíc v semifinále Mika narazí na papírově slabšího jezdce a to mě, nebo mladýho Duponda, čímž má umetenou cestu až do finále… A to se taky stalo… Já jsem svoje H2H jízdy pos… (nezajel nejlépe) a pak si Mika pohlídal finále…

Hybrid byl jak přes kopírák… Jen na první kolo kvalifikace jsem si vzal sk8 pro obřák a doufal, že mi to pojede… Jel jsem ale hodně špatně a výsledkem bylo deváté místo… Všichni se mi smáli, že mě kouzlo opustilo…

Na druhé kolo do rychlejší tratě jsem si vzal zpět sk8 na Tight a pocitově zajel dobrou jízdu… Při návratu ke stolku rozhodčích už na mě Mika zdaleka volal, že jsem první! Říkám mu: „Děláš si srandu?“, a on na to: „Ne, jdi se podívat, jsi první…“… a bylo to tak… „Kouzlo“ bylo zpátky a já skutečně po kvalifikaci hybrid slalomu vedl… Nastala opět diskuze nad správností/nesprávností výsledku, ale opět bylo vše potvrzeno, což psychicky neustál Stas a do H2H souboje nenastoupil a odjel domů do Německa…

V H2H mě opět přepadla nervozita, zajel jsem hluboko pod svůj průměr a tak jsem opět skončil pátej…

Po nočním slejváku jsme se sešli v neděli na startu GS již bez Stase… Mika s Vikingem, stejně jako loni, přišli až ve chvíli, kdy už běžel závod žen a vymínili si tréninkovou jízdu pro sebe…

GS byl trochu o větru… První kolo nám mírně foukalo do zad, ostatní kola pak byl spíše boční vítr, nebo protivítr…

Jelo se na tři kola se započítáním reakční doby na startu… Pípání časomíry bylo opět nastaveno po vteřinách, včetně toho posledního, takže se všichni snažili načasovat start do čtvrtého pípnutí. Nejlépe se to povedlo mě, s reakčním časem 0,04s, za mnou byl Baumann (0,08s) a Christopher Dupond (0,17). Má jízda mě vynesla na páté místo, jen 0,01s za čtvrtým Baumannem. Všechny překvapil Pavel Holec, který zajel šestý nejlepší čas a získal tak skalp jak Olega Glushka, tak obou Dupondů! Navíc za mnou zůstal jen o 0,1s, tedy o horší reakční čas… Čistý čas by měl Pavel lepší!

Celkové pořadí pak bylo následující:

Petr Janoušek
Předseda ČASS