Zpověď nejlepších českých jezdců

Steve Pederson přišel s myšlenkou vyzpovídat pro časopis Concrete Wave nejlepší světové jezdce. Na jeho otázky odpovídal např i nejlepší světový jezdec Joe McLaren, dále pak Dominik Kowalski, Ramón Königshausen, Viking Hadestrand… Nikdo z jezdců s českými kořeny nebyl vybrán. Rozhodl jsem se tedy dát prostor našim jezdcům alespoň na našich stránkách. Přeložil jsem otázky pokládané Stevem a předložil je k zodpovězení vítězi Českého poháru v r jezdce. Na jeho otázky odpovídal např i nejlepší světový jezdec Joe McLaren, dále pak Dominik Kowalski, Ramón Königshausen,
Viking Hadestrand… Nikdo z jezdců s českými kořeny nebyl vybrán. Rozhodl jsem se tedy dát prostor našim jezdcům alespoň na našich stránkách. Přeložil jsem otázky pokládané Stevem a předložil je k zodpovězení vítězi Českého poháru v roce 2010 Robertu Thielemu, druhému Zdeňkovi Machovi, třetímu Josefu Štefkovi, nejlepší ženě Renatě Škrabalové a nejlepšímu juniorovi Jardovi Knettigovi. Ani jeden z nich nevěděl, co odpověděli druzí a srovnání jejich odpovědí je o to zajímavější… Za spolupráci všem děkuje Petr Janoušek.

Tak tedy, Roberte, Zdeňku, Josefe, Renato a Jardo…

1. Kolik let se věnuješ slalomu?

Robert: Na „prkně“ jsem stál poprvé v 10-ti letech v roce 1978. Jezdil jsem jen z kopce v parku a přitom zatáčel. Slalom mezi kuželkama jsem jel poprvé asi okolo roku 1980. Mé jezdění bylo stále střídání mezi slalomem, freestylem, skokem do výšky a minirampou. Prvních slalomových závodu jsem se zúčastnil roku 1981. Po emigraci  (podzim 1988) jsem jezdil v podstatě už jen freestyle. Od roku 2007 jsem se s nadšením zase zapojil do  slalomu. Kolik let se věnuji pouze slalomu nelze odpovědět. Na skateboardu  jezdím ale bez přestávky letos už 33 let.
Zdeněk: Tak přibližně od r. 1982 s přestávkou mezi roky 1994 – 2007.
Josef: 1980-94 a 2007-11, takže s letošním rokem 20 let…
Renata: Od roku 1984-89  potom přišli děti a 20 let přestávka. Vrátila jsem se před rokem a půl…
Jarda: Teď to bude čtvrtá sezóna.

2.  Trénuješ? Pokud ano, co je podle tebe důležité trénovat? Na co se zaměřit?
Robert: Na slalomovém prkně jezdím po městě jako na dopravním prostředku, někdy i jen pár minut,  ale téměř denně. To je asi můj největší „trénink“. Jezdit mezi kuželkama to zvládám v letních měsících tak 1x týdně. Záleží dost na čase. Zřídka to zvládnu  častěji. Do slalomu si postavím třeba 1-2  těžký zatáčky a probojovávám se  až k jistým jízdám bez shození kuželek. Když to není moc do kopce tak lze ten samý slalom jezdit i obráceně. To ale spíše jen kvůli kondici.
Zdeněk: Trénuju tak trochu, jak je čas, ale moc ho není. Chtělo by se to zaměřit i na fyzičku, protože při jízdách haed to haed už mi schází síly.
Josef: Ne…
Renata: Ano, sjezdy z rampy a všechny slalomy.
Jarda: Ano, trénujeme často a trénujeme slalomy různého tipu.

3. Proč závodíš? Co ti závod přináší?
Robert: Když to vezmu do detailu tak mě závodění jako takové ani tolik nebaví. Samozřejmě že je ale i super si změřit síly s ostatními. Mám to trochu rozpolcený.  Ty věci, co se dějou okolo, jsou pro mě důležitější. Na ty ale pak bohužel při větších závodech nezbývá tolik času.
Zdeněk: Tak, pro radost, baví mě to. I když teď už toho začíná být moc – práce, rodina, závody, organizování závodů, činnost v našem klubu… Budu to muset trochu seškrtat.
Josef: Tělo cítí, že by se mělo hejbat, tak jezdím.
Renata: Adrenalin, radost a nervy.
Jarda: Na závodech když se sejde hodně lidí tak tam je dobrá parta. Jinak jde tam i o zlepšení času a zrychlení.

4. Je fyzická kondice důležitá při závodě?
Robert: Ano i ne. Většina slalomu trvá tak do 15-20 sekund což může každý poměrně pohodlně zvládnout. Pokud se ale dostanete do “head to head” finále třeba až do poslední čtyřky tak je kondice potřena, protože rozestupy mezi jednotlivými jízdami jsou krátké a tak není čas na regeneraci. Do fitnesu ale nechodím. Jednou jsem tam byl a zase jsem rychle vypadl (neměli uvnitř ani jeden skateboard!)
Zdeněk: Určitě.
Josef: Ano.
Renata: Ano.
Jarda: Při závodech, kde jde o vyřazování, tak tam už o fyzickou kondici jde.

5. Co psychika. Děláš nějakou duševní přípravu?
Robert: Psychika? Nevím. Snad OK. Vycházím z toho, že jsme úplně všichni na place magoři.
Zdeněk: Pro někoho to psychika je, pro mě ne. Žádnou duševní přípravu nedělám, buď zajedu, nebo ne.
Josef: Ano, nejlepší je jedno pivo. 4 už jsou moc…
Renata: Opakuji si ´´NESMÍŠ SPADNOUT, NESMÍŠ SPADNOUT,,
Jarda: Ani ne.

6. Na co myslíš před závodem?
Robert: Občas si nemůžu vzpomenout, kde jsem nechal ležet helmu nebo kde mi leží prkno. Tak vzpomínám na to, kde to mám. Zatím jsem to vždycky našel. Občas si taky myslím: „Co tady vůbec všichni děláme?”.
Zdeněk: Až si dám po závodě dobrý pívečko.
Josef: Kde bude večer party…
Renata: Většinou na WC.
Jarda: Asi jak nejlépe projet trať a přitom se nevybourat.

7. Jaký je tvůj oblíbený typ slalomu (Hybrid, Giant, Straight, Tight..)?
Robert: Hybrid je prima. Je tam ze všeho trochu. V podstatě mě baví ale všechno a hlavně aby toho bylo hodně.
Zdeněk: Nemám vyloženě typ oblíbeného slalomu, spíš bych řekl, který nemám. Je to takový ten nepravidelný hnus co jezdí v cizině. Musí to být plynulé, žádné extrémy.
Josef: Hybrid a Giant…
Renata: Jakýkoli, jen ne Giant…
Jarda: Určitě Straight a Tight.

8. Rád bych se zeptal na styl/techniku jízdy. Zaměřuješ se na techniku jízdy? Jak se technika jízdy mění s ohledem na různé typy slalomů?
Robert: O technice ani moc nepřemýšlím. Jde to intuitivně. Krátký slalomy jsou spíš agresivnější a Gianty táhlejší. Záleží na tom, jak jsou postavený. Samozřejmě když to jde tak “si dupnu” i v Giantu.
Zdeněk: Techniku mám takovou, jakou mám. Měnit už ji nebudu. Někdy makáš celej slalom, někdy je chvíle dát pár kuželů „trochu volněji“.
Josef: Někdy makat, někdy se vézt…
Renata: Ano, ale není mi to nic platné.
Jarda: Nijak extrémně ne.

9. Vyznáváš agresivní styl jízdy, nebo spíše čistou klidnou jízdu?
Robert: Agresivně a čistě.
Zdeněk: Spíš druhou variantu, takže čistou klidnou jízdu.
Josef: Agresivní styl klidnou jízdou.
Renata: Čistou agresivní jízdu.
Jarda: Spíše agresivní.

10. Jak získáváš rychlost?
Robert: Dost důležitý aby se povedl start. Pak už jen makám jak o život. První kuželka je nejtěžší. (možná by se tam nemela dávat)
Zdeněk: Makám jak blbej.
Josef: Pomalu.
Renata: Sjezdem z rampy, máváním rukama a šlapáním do prkna
Jarda: Co nejkratšími oblouky mezi slalomem.

11. Co je klíčové pro rychlý start?
Robert: Důležitý je to startovací pípnutí nezaspat (= koncentrace) a nenervovat se věcma okolo. Jezdím občas i v minirampě, takže vím, jak to správně „prošlápnout“. Je dobrý, když má člověk pod nájezdovým můstkem nohy ve stejné pozici, jako si je připravil nahoře. To se může při škubnutí a prudkém sjezdu dolu změnit. Já teda nikdy moc dobrý starty neměl. Doháním to spíš na trati.
Zdeněk: Pořádně a včas se odrazit.
Josef: Start…
Renata: Jak moc se mi chce na WC.
Jarda: Dobrý odraz z rampy. A pak dobře a čistě najet do prvního kuželu.

12. Jak důležité je vybavení?
Robert: Dobrá výbava určitě pomůže. Důležité je ale hlavně aby jezdec svoje prkno dobře znal a ovládal. Např. moje „slalomka” co s ní jezdím po městě je poskládaná z normálních dílu (podvozky Tracker a Bennet, kolečka ZigZagy a slalomová dřevěná deska). I bez kevlaru a CNC frézovaných podvozku můžu poměrně dobře zrychlovat a případně projet úspěšně i slalomovou trať. Cena je oproti závodnímu prknu čtvrtinová, a pokud bych jí použil v závodě, tak by to na medaile už zřejmě nestačilo, ale asi bych taky zas úplně neztroskotal (snad).
Zdeněk: Dobré vybavení je určitě důležité. Nějaké místo v pořadí to „dá“.
Renata: Hodně, ale není to všechno.
Jarda: Vybavení chrániči je důležité, bez helmy ani nemůžete na trať.

13. Jak vypadá podle tebe ideální deska? Jaké by měla mít vlastnosti?
Robert: Hmotnost desky není tak super důležitá jak se většina lidí domnívá. Podle mě dobrá dřevená deska (třeba i zpevněná laminátem), která super sedí na nohou, pomůže víc než kevlarový výrobek z vakuové presse. To si musí ale rozhodnout (spočítat, vyrobit…) každý sám za sebe.
Zdeněk: Jak by měla vypadat to nevím, ale každopádně by mě měla vyhovovat (tvrdostí, délkou…)
Josef: Ideální neexistuje, jinak už bych ji měl.
Renata: S přimontovanou TOY TOY ?
Jarda: Pro mě je ideální deska Pavel, jelikož jsem si na ní zvykl a odjíždím na ní dobré časy.

14. Jakej preferuješ rozvor (vzdálenost koleček)? Měníš tuto vzdálenost v závislosti na typu slalomu?
Robert: Rozvor koleček mám spíš delší. Měřím 183 cm tak se mi na tom nějak líp jezdí. Na kratší slalom většinou jen povolím trochu podvozky, aby to víc točilo. Když to nepomůže, mám ještě jedno kratší prkno na “Tight” slalom. Např. v Hradci Královém na MS 2010 jsem ale jel Tight slalom na svým dlouhým prkně. Krátký prkno mi na to bylo už moc krátký a nějak se mi nechtělo na tom dlouhým posunovat podvozek. Byla to chyba, neb jsem se o jednu jedinou shozenou  kuželku navíc nedostal do poslední čtyřky. Nějak jsem se ale i tak cítil docela dobře, tak jsem to neměnil. (No risk, no fun). Bohužel to nevyšlo, ale pro mě to bylo OK.
Zdeněk: Určitě s tím trochu šteluju. Na Giant větší rozvor, na Tight menší. S tím souvisí i dotažení „treků“.
Josef: Zatím jsem to udělal jen jednou…
Renata: Nevím, na to mám Ivoše. Nijak.
Jarda: Dá se říct, že na všech slalomech mě vyhovovaly jedny a ty samá kolečka.

15. Podle jakého klíče volíš použití koleček?
Robert: To je alchymie. Může se vám stát, že na stejný trati se stejným sklonem a stejným asfaltem použijete o den později úplně jiný kola. Je to dlouhý rozmýšlení. Recept na to nemám.
Zdeněk: Podle kvality povrchu, na kterém se jede. Pěkný, hladký asfalt = tvrdá kola, špatný povrch = měkčí kola.
Josef: Podle povrchu.
Renata: Mám jen jednu sadu koleček, takže to mám jednoduché.

16. Jaké velikosti koleček a jaké tvrdosti používáš?
Robert: Většinou 70mm /89A nebo 86A. Když je to moc z kopce, tak i vetší nebo měkčí, aby to dobře drželo.
Zdeněk: Jelikož jsem lehčí váhy používám nejvíce ten střed, tj. tvrdost 84. Ale je to různé, záleží na povrchu
Josef: Všechny, které mám.
Renata: Takové, které mám.
Jarda: Jak sem řekl, doposud mě vyhovovaly jedny a ty samá kolečka. Jsou to BIG-ZAG, 83A.

17. Jaké vlastnosti by měl mít podvozek?
Robert: Hlavně spolehlivost.
Zdeněk: Dobře a lehce točivý, ale přitom stabilní.
Josef: Měl by zatáčet, nevrzat a necvakat.
Renata: Točivý? Určitě točivý…
Jarda: Zadní podvozek utáhlý a přední točivý.

18. Proč si myslíš, že ostatní jezdci nejsou tak rychlí?
Robert: To se musíte zeptat jich.
Zdeněk: Já spíš koukám před sebe a snažím se přijít na to, proč nejsem rychlej jako ti přede mnou. Ale zatím jsem na to nepřišel.
Josef: Buď se málo snaží, nebo se moc snaží.
Renata: Asi nejsou tak nervní a tím pádem se jim nechce tak na WC jako mně.
Jarda: Jde jen o to, pochopit, jak „dupat“ do slalomu.

19. Jaký druh zlepšení by jsi rád(a) viděla v systému Českého poháru?
Robert: Je nás málo. Je to takový ”třídní sraz” po 10-ti, 20-ti a více letech. “Naštěstí” ještě mladším skaterům nedošlo, že by ve slalomu mohli během 2-3 let slavit úspěchy  mezinárodního měřítka, o kterých můžou ve streetu jen snít. Mistr světa Dominik Kowalski to v takto krátké době sám dokázal a já jsem přesvědčen, že takových lidí běhá /jezdí po Čechách dostatek. Pro nás “starší” by to sice znamenal jistý odsun ale my si nějakým poklesem na světovém nebo Českém žebříčku tutově radost zkazit nenecháme. Náš třídní sraz je stále i pro nové „žáky“ otevřen!
Zdeněk: Určitě to, aby se do Českého poháru započítávali všichni účastníci… I když byli třeba jenom na dvou závodech.
Josef: Hlavně větší rozmanitost závodů, tratí, sklonů, povrchů. Organizátor by měl nalézat a využívat nové možnosti. Pět Straight slalomů na rovině za sezonu je k ničemu.
Renata: Levnější poplatky do ČASS.
Jarda: Nevadilo by mi,  kdyby bylo více závodů.

20. Jakou radu by jsi dal(a) jezdcům, kteří se chtějí zlepšit?
Robert: Ani už nedočítej interwiev a vypadni s prknem ven!
Zdeněk: Trénovat a špekulovat nad tím, kde co a jak zlepšit (styl, vybavení…).
Josef: Jezdit na závody.
Renata: Kyselé zelí zapít mlékem – to by byly časy.
Jarda: Stačí trénovat slalomy a sjezd z rampy.

21. Jaké jiné formy skateboardingu jsi dělal(a), nebo děláš?
Robert: Dělám ještě stále freestyle. Sem tam jezdím i minirampu. Občas i skok vysoký. Ve freestylu dělám ještě všechny triky, co jsem dělal dřív. I takový blbosti jako jízda po jednom kolečku nebo fingerflip. Dneska už to nikdo nedělá a tak jsem dost za exota. Exoti jsou ale stejně všichni skateři, takže jsem “mezi svými”. Obdivuju dnešní styl skateboardingu. Je to nádhera se na ty kousky co ty kluci dělaj koukat. Tiše jim závidím a usmívám se pro sebe.
Zdeněk: Jenom slalom, to stačí.
Josef: Skatebaring.
Renata: Houpala jsem se v rampě. Nic pro mě.
Jarda: Před slalomem sem chodil na skatepark k nám ke škole.

22. Jakou máš rád(a) hudbu?
Robert: Někdy tichou, jindy zas pořádně nahlas. To je snad jasný ne?
Zdeněk: Rock.
Josef: Rychlou a hlasitou (někdy i pomalejší), ale taky hlasitou…
Renata: Já poslouchám skoro vše 🙂
Jarda: Rammstein a Linkin park.

Odpovědi nejlepších světových jezdců naleznete na webu ISSA.