Mezi zvony a koly aneb najdi svého Bruna – ME ve Švýcarsku

Výsledky :: Spot na rádiu BEAT ::
Foto: Holka :: Janoušek ::

Česko na ME ve Švýcarském Richtenswilu reprezentovala početná skupina šesti Českých jezdců – Dalibor Daňhel, Tomáš Fiala, Martin Kulhavý, Josef Štefka, Pavel Holec a Petr Janoušek. Odjezd z Prahy byl naplánován na 10.00, ale hned na začátku jsme nabrali mírné zpoždění, po tom, co se zjistilo, že pár lidí se nepojistilo a bylo ještě potřeba nakoupit nějaký proviant… Z Prahy se vyrazilo ve 14.00 🙂 … Motor dodávky značky Ford příjemně vrčel, stejně jako motorek ledničky, v které se chladilo Plzeňské pivečko… Nálada byla výborná a hovor se točil kolem témat, která nejsou publikovatelná před 22 hodinou (zpráva pro mládež a naše manželky: bavili jsme se o nastavení skejtu a tak ;-)). Nezbývá, než se časově posunout do Richtenswilu, našeho dočasného domova.

Pátek.
Bim, bam, bim, bam… zvony z věže blízkého kláštera (nebo co to bylo), neúprosně a vytrvale svolávali věřící k modlitbě už od časných ranních hodin. Přes den romantická záležitost, ne tak ale pro partu skejťáků, kteří noc předtím popíjeli pivko a prokládali ho Becherovkou a slivovicí. V obličeji zmuchlaný Dalibor dorazil ke snídani se slovy: „Ty pič., celou noc jsem nezamhouřil oko. Tomík v noci chrápal a nedalo se vůbec spát…“ V zápětí dorazil Tomáš a hned se pustil do Dalase: „Ty pič.! V noci jsi chrápal, že jsem skoro nespal…“ a ostatní propukli v hurónský smích…

Na start závodu slalomu hybrid jsme dorazili o hodinu později, než měla podle plánu začít registrace, ale ve skutečnosti o čtyři hodiny dříve, než byl vyhlášen start našeho závodu. Staří týmoví matadoři vyrazili do centra městečka na kávu a já, vyplašený bažant, jsem věnoval čas tréninku slalomu a pak následně anglického jazyka s brazilcem Thiagem a němcem Baumanem. Slalom nebyl vůbec těžký, ale byl postaven na poměrně velkém kopci, takže byl rychlý a po dojezdu následovala krátká brzdná zóna pro „foot brakeing“. To se pak ukázalo být hlavním problémem (standardem) i ostatních slalomů a pach spálené gumy byl v cíli typický (zpráva pro Míru Bartoše: Za jeden víkend jsem totálně probrousil dva páry bot). Martin Kulhavý, v té době kulhavý na druhou, se rozhodl nepokoušet raněné koleno při foot brakeingu a jeho závodnická mise skončila dříve, než začala.

Kvalifikace byla velmi vyrovnaná a odstupy mizivé. Do H2H se povedlo postoupit Chozému a Tomíkovi, já jsem skončil na dvacáté příčce, ač mi to jelo jako prase a jen o jednu příčku byl přede mnou Dalas. Holka si dojel pro 23 místo a měl velkou radost, že ještě za ním dojel Gunnar Peitz. Se slovy: „Našel jsem si svého Brunu…“ (tedy člověka, který je výkonnostně na podobné úrovni) usedl spokojeně na svou psí deku a ubalil si cigaretu. Věta: „Najdi si svého Brunu.“ se stala mottem celé akce. Já jsem svého Brunu spatřoval v Dalasovi a tak jsem ho tím pořádně hecoval, Tomík si přál zajet Chozého a Chozé měl cíl zajet Chrise Harta (šéfa Airflow), který do H2H postoupil z druhého místa, zatímco Chozé z patnáctého… a co čert nechtěl, povedlo se. Chozé byl v součtu obou časů o 0,06 sekundy rychlejší a Hart jen nevěřícně kroutil hlavou… Tento dílčí úspěch nás všechny povzbudil, nakopnul a stmelil a pak ve všech ostatních slalomech každý kdo vypadl si šel vybrat vhodné místo na trati a jal se hlasitě povzbuzovat kolegy, kteří ještě svůj boj neprohráli.

Odkaz na všechny výsledky je zde.

Sobota.
Bim, bam, bim, bam… zvony z věže neúprosně a vytrvale svolávali věřící k modlitbě už od časných ranních hodin… a den se opakoval jako přes kopírák. Tight slalom vypadal spíše jako hybrid, jen byl postaven na mírnějším kopci, ale zase na hladším asfaltu. Dojezd byl prakticky nulovej, prostě standard. Kluci mi pod pohrůžkou panákových sankcí zakázali trénovat, abych prej neplýtval energií jako včera. Tak jsem seděl, ležel a taky možná trochu spal… Výsledkem mého snažení bylo 21 místo, tedy o jedno místo horší výsledek, než v hybridu. Potvrdilo se, že prostě na špičku v hybrid ani v tight slalomu ještě nemám, a že je potřeba na sobě ještě zapracovat.

Ostatní hoši jezdili skvěle a tak byla možnost je hlasivkami hnát kupředu… Dalas nastoupil ve své první jízdě proti Ramónovi a po prvním kole na něj ztrácel propastných 0.8 sekundy. Tak jsme vymysleli taktiku. Dalas se pokusí ulejt start a vyvést tak Ramóna z míry. Na startu se ozvalo:“Píp, píp, píp…“ a Dalas vyráží… Za ním po chvíli Ramón… A výsledek? Dalas ulil start o pouhých 0.09 sekundy a Ramón zaspal o 0.7 sekundy. Tuto jízdu vyhrál Dalas a byla škoda, že v celkovým součtu to na vítězství nestačilo… Ale boj to byl…

Neděle.
Bim, bam, bim, bam… zvony z věže začaly bimbat ještě o dvě hodiny dříve… Měli jsme sto chutí si dát toho Quasimóda ke snídani…

Giant slalom se jel na kopci, který se nezdál být zas až tak prudký. Ramónem postavený slalom byl ale čistě nebrzdící, takže rychlost, kterou jsem zde frčel, byla zdaleka nejvyšší, jakou jsem kdy jel… Kam se hrabe Telecí. Tam se jezdilo pomalu ;-).

Po prvním kole jsem byl na 14 místě, v první desítce byli Chozé a Tomík, Dalas a Pavel byli za mnou. Chozé mi doporučil udělat pár úprav na skejtu. Začalo druhé kolo a já se zlepšil o celou vteřinu. V prvním kole by to stačilo na cca šesté místo, ale protože se zlepšili všichni, tak jsem byl desátý. Chozé zajel skvěle a posunul se na průběžné třetí místo. Tomík vypadl z první desítky, Dalas a Pavel se do ní už bohužel nedostali. Bylo vyhlášeno finálové třetí kolo, které bychom nejraději nejeli… Startovalo se od desátého k prvnímu. Vydal jsem se na trať a hrozně jsem se chtěl ještě posunout o nějakou příčku výše. Opět jsem ubral další vteřinu, ale pět shozených kuželek ukončilo mojí naději na lepší umístění. Přesto jsem byl v takové euforii, jako když jsem vyhrál amatérské zlato v Poličce. Vydal jsem se na trať, abych se mohl přidat k ostatním a fandit Chozému. Ten jel skvěle, ale o jednu kuželku lehce zavadil a ta se položila. A o tenhle malinký kousek pak Chozému unikla medaile. Od třetího místa jej dělilo 0,05 sekundy… Na trati dlouhé 380m. Nejdříve jsme z toho byli smutní, ale to jen do chvíle, než jsme si uvědomili, jak skvělý výsledek se Chozému pro Český skateboarding povedl. Takže, Chozé, gratulujeme…

Petr Janoušek
Předseda ČASS

PS: Pavel Holec mi poslal začátek článku, který začal psát. Měl však smůlu, že já už jsem to měl ze 3/4 rozepsaný. Přesto bych zde chtěl ukázku toho článku vložit. Je totiž naprosto zřejmé, že je mezi námi víc takových, co by zde mohli přispívat… Takže Pavle, pokud se dohodneme, tak Havlíčkův Brod nechám na tobě 😉

Text Pavel: „Zpráva o výpravě na Mistrovství Evropy nemůže začít jinak než odjezdem který vinou snad úplně všech se z 10 am posunul na 2 pm no co dodat takový prostě jsme. Po příjezdu na místo pro konání hybrid slalomu jsme marně přemýšleli kde SE bude brzdit jelikož pro bezpečné a pohldné zastavení bylo potřeba uzavřít poměrně rušnou křižovatku a to se zkušenější části zájezdu zdálo moc optimistické. Proto plni očekávání jsme se jeli ubytovat. Do této chvíle cestovní kancelář Štefka, autodoprava Žirafa, delegát Tomík a stravovací expert Dalí neudělali jedinou chybičku. Ta a bohužel osudová nastala v pátek ráno kdy celá ateistická výprava stejně, jako obě další rána nevyrazila na raiders miting v latině na který nás svolávali  místní kněží brutálně zvony v 5 am. Tato chybička bohužel způsobila naší neúčast na stupních vítězů…“